18.5.2024
Svámí Gyaneshwarpuri
Milý Petře,
pravděpodobně máš na mysli cihlové zdivo na náměstí ve Křtinách http://krtiny.info/1stranka_krtiny_info.html#vez Opravdu jsem samostatně provedl jeho průzkum a částečně jsem ho odhalil výkopem, přitom jsem měl za zády bagr, který se chystal zdivo zahrnout, což nakonec proti mé vůli atakující řidič bagru učinil. Existuje několik fotografií tohoto zdiva, které s největší pravděpodobností není z věže, ale ze staré hroutící se cesty jdoucí původně vzhůru do jižního ambitu, odstraněného nákladem knížete Vincenta z Bubna - Litic roku 1865, čímž křtinské náměstí získalo dnešní vzhled. V tomto zdivu však očekávám na základě starého obrazu na faře ve Křtinách bývalé pokračování zaniklé podzemní chodby z Hlavní krypty chrámu Panny Marie (tedy dnešní kostnice), která s určitou pravděpodobností pokračovala původně pod násypkou staré cesty při úpatí ambitu pod povrchem náměstí až k brance patrné na starém vyobrazení křtinského kostela. Toto zdivo stále existuje pod současnou žulovou dlažbou náměstí a šlo by ho archeologicky doložit. Nebyla to obyčejná jednoduchá zeď. Bylo to něco složitějšího a nebylo to odkopáno v celém rozsahu. V Lásce

Gyaneshwarpuri
18.5.2024
Mgr. Petr Kos, Ústav archeologické a památkové péče
Ahoj Marku.
Zajímal by mě tvůj popis pozůstatků zdiva z rekonstrukce nádvoří roku 2009 (věž?), zdá se, že šlo o polygonální stavbu z cihel. Je to na fotografii na tvých stránkách. Škoda, že nám o tom nedal nikdo tehdy vědět, nebylo by to problém odborně zaměřit a zdokumentovat.

Petr
16.5.2024
Svámí Gyaneshwarpuri
Pro Doc. Martina Olivu na Ústav Anthropos MZM.
Milý Martine,
je mým nejtajnějším přáním v ramci Acta Speleohistorica pořídit úplný český překlad Vigsiova Vallis baptismi alias Kyriteinensis, až si finančně polepším. Všiml jsem si totiž, že Vigsia všichni hojně citují, ale v podstatě nikdo nečetl jeho vlastní originální slova, neboť jsou psaná učenou latinou. Mám tedy v plánu Vigsia za vlastní peníze odborně přeložit. To považuji za velice důležitý svůj záměr pro Křtiny. Děkuji Ti za laskavé přeposlání Skutilova článku, který pravděpodbně jako jeden z mála Vigsia četl v originálu. Hodně Lásky

Gyaneshwarpuri
10.5.2024
Doc. Martin Oliva, Anthropos
Podívám se jestli ten článek mám a když tak ho nechám oskenovat a pošlu. Ano, jména Šefčík a Meluzín tam napsal Absolon. Zdraví Martin
10.5.2024
Svámí Gyaneshwarpuri
Milý Martine, měl bych prozatím zájem o jedno číslo Sborníku Blanenského muzea s článkem o Vigsiovi od Skutila. Byl bych rád, kdyby toto čílo šlo u vás objednat k prostudování a výhledově bych měl zájem se seznámit i se všemi ostatními čísly tohoto důležitého sborníku. K té fotografii, kterou jsi mi zaslal Martin Golec uvádí, že je na ní vpravo poustevník na Kostelíku Vincenc Doležal. Ale může se plést jako obvykle, neboť se například domnívá že na Kostelíku nežili ve středověku žádní poustevníci, což já považuji za nesmyl. Naopak se domnívám, že Kostelík je svými morfologickými rysy typická poustevnická jeskyně u Křtin. Zmínku Hertoda z roku 1669 o poustevníkovi na Kostelíku totiž vztahuje velice nepravděpodobně na Býčí skálu. Můžeš mi přeposlat ty Zprávy z Adamova a okolí. Mohl bych je vystavit u sebe na webu krtiny.info, aby byly zachráněny k případnému prostudování veřejností, pokud budeš souhlasit. Je tam jistě mnoho zajímavých článků. Zatím Ti děkuji a tvou zaslanou fotografii jsem již vystavil pod jménem Vincence Doležala, poustevníka z Kostelíku. Můžeš mi sdělit zda tebou uvaděné informace o Ševčíkovi a Meluzínovi jsou zaručeně správné? Uvádí tato jména u fotografie sám Absolón? Děkuji velmi. V Lásce

Gyaneshwarpuri
10.5.2024
Doc. Martin Oliva, Anthropos
Ahoj Swami,
Mám na CD všechny Zprávy z Adamova, pokusím se ti to poslat úschovnou. Blanenský časopis máme leda v naší ústřední knihovně. Připojuji v lepší kvalitě taky tu fotku, kterou máš asi na mysli. Je na ní ale Absolonův fámulus Šefčík a nějaký Meluzín, žádný poustevník. Ta čísla odpovídají Archívu Absolon v MZM, publikováno in Oliva, M. 2015, (kniha Býčí skála) obr. III.8, str. 46.

Zdraví
Martin
10.5.2024
Svámí Gyaneshwarpuri
Pro ZO 6-05 Křtinské údolí.
Oznamuji že budu dokumentovat fotograficky a písemně problém Křtinského údolí z hlediska poustevnictví a duchovních energií s přihlédnutím k archeologii a okrajově i speleologii pro svůj web o Křtinách http://krtiny.info/

Děkuji za pochopení.

Svámí Gyaneshwarpuri

Pokud vás to zajímá tak navštěvujte průběžně můj nový web o Vallis baptismi - o Křtinách. Ještě jednou děkuji že tuto moji iniciativu berete na vědomí.
10.5.2024
Svámí Gyaneshwarpuri
Pro Doc. Martina Olivu
Milý Martine, začal jsem studovat Křtinské údolí z hlediska poustevnictví a duchovnosti ve středověku i pravěku. Nyní mám zájem se dozvědět více o Martinu Alexandrovi Vigsiovi, proto se Tě ptám, zda máte v Anthroposu v knihovně Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí a Sborník Okresního vlastivědného muzea v Blansku, pokud možno úplnou řadu k prostudování mojí osůbkou, kde vyšly o Vigsiovi dva články: Saňky a Skutila. Taky se budu snažit vypátrat originál fotografie z pozůstalosti po Karlu Absolónovi Vincence Doležala, poustevníka na Kostelíku v 20. století. Tuto fotografii v malém rozlišení zveřejnil na webu byciskala.cz Martin Golec, takže existuje. Já mám zájem ji oskenovat v maximální kvalitě a vystavit na webu krtiny.info, který bude věnován komplexnímu problému Křtin a Vallis baptismi, částečně s využitím archeologických a speleologických informací, ale jenom okrajově. Mám zájem především o duchovní studii k tomuto tématu zejména z hlediska středověku na základě vlastních prožitků, která bude pokračováním Vigsiových Vallis baptismi alias Kyritenensis. Ještě se chci zeptat zda v pozůstalosti po Absolónovi existuje překlad do češtiny Vigsia 1663, neboť vím že si ho pro své dílo Moravský kras opatřoval. Velice děkuji za veškeré informace nadnesené v tomto emailu.

Swami Gyaneshwarpuri
6.května 2024:
Svámí Gyaneshwarpuri
Pro Ladislava Lahodu
Laco, zařídil jsem se podle tvé rady a celý web jsem doufám zpřehlednil. Hodně Lásky a víry v Nejvyšší a nejsvatější Princip ve Vesmíru.

Gyaneshwarpuri
3.května 2024:
Anonym
Když si představím, že v dobách minulých. Kdy poutníci šli z Brna pěšky na pouť do Křtin. Protože vlkak do 1849 tam nejezdil. Šli údolím Svitavy pak Křtinským údolím. Tak asi podstoupit tuhle cestu byl zážitek na celý život.

3.května 2024:
Anonym
Je to dosti nepřehledné, ale plné zajímavých informací.

30.dubna 2024:
Svámí Gyaneshwarpuri
Děkuji za názor Laco. Vážím si Tě.

Gyaneshwarpuri
30.dubna 2024:
Ladislav Lahoda
Díky, již jsem to shlédl. Dobrá práce, jen je to trochu nepřehledné :-) Obsah webu je na titulní stránce vlastně až dole... A odkaz na návštěvní knihu - je sice hned na začátku, ale díky barevnému podkladu a okolním ilustracím se lehce přehlédne. Mohl by třeba například blikat či tak něco nebo by mohl být umístěn ještě jednou - dole pod Obsahem. Do knihy by měli psát až ti, kteří web shlédli...

Toť ovšem jen můj nepodstatný postřeh k Tvému dílu :-)

Laco
28.dubna 2024:
Milan Hnízdo, Adamov
Na tvém webu je vidět , že jsi do něho dal srdce. Víš máš dar psát. Do dnes vidím bádání jeskyních tvým pohledem. Víš co je zvláštní, když jsem přišel Jezevčí jeskyni poprvé tak jsem nic necítil. Když jsem ji ukázal Kamilovi stál před vchodem a řekl že tam cítí plno energie. I já to tak vnímám. Když pustí do nových prostor bude přitahovat lidi co budou zvědavý.
Zdravím Milan
28.dubna 2024:
Milan Hnízdo, Adamov
Křtinský chrám je tvůj život. A můj život taky. Když jsem začal chodit po turistických značkách moje první moje putování vedlo na rozhlednu Alexandrovku v Adamově. Bylo jero 1987. Vyšel jsem z Útěchova a skončil jsem Bílovicích. To se mi moc líbilo. Na druhou trasu jsem se vydal z Mariánského údolí, kde jsem viděl jeskyně, co byli volně přístupné. Mám pocit, že jsem prošel okolo pracoviště, co jsi tenkrát bádal. Bylo to cestou mezi údolím říčky a mířil jsem na Křtiny. Zde mě ohromil Křtinský kostel. Bylo na něm lešení a procházel velkou opravou. Pak jsem zamířil na vlak do Adamova. Údolí mezi Adamovem a Křtinami bylo tak úžasně, že jsem se při dalším mém putování pořád vracel. Celý půl roku jsem tudy začal poznávat Moravský kras. Tak přes Křtiny jsem prošel mnohokrát. Pokaždý jsem zašel do kostela. Zpráva co se našlo podzemní kostela byla pro mě zajímavá. Proto když zpřístupnili podzemí, tak jsem zašel na faru, kde mě to umožnili prohlídku. Mám pocit, že mě provázel místní farář. To jsou mé vzpomínky. Když jsem tě poznal tak jsi mi půjčil publikaci o historii Křtinského chrámu. Pochopil jsem, že i když jsme se neznali, tak nás jaksi přitahovali stejná místa. To je náš život.
Zdravím Milan
23.dubna 2024:
Svámí Gyaneshwarpuri
Sem budu psát do zdrojového kódu vaše příspěvky.